Belgie

12. 10. 2025

Základní údaje

Poloha

Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Sousedí s Nizozemskem, Německem, Lucemburskem a Francií a na severozápadě jej oblévá Severní moře.

Rozloha a počet obyvatel

Na rozloze 30 688 km² žije téměř 12 milionů obyvatel.

Hlavní město

Hlavním městem je Brusel.

Státní zřízení a správní členění

Belgie je konstituční lidovou monarchií a federální parlamentní demokracií, hlavou státu je král (Filip Belgický). Belgie se dělí na tři regiony se značnou autonomií: Vlámsko, Valonsko a Bruselský region.

Geomorfologie, vodstvo a podnebí

Sever země je nížinatý a rovinatý, na jihu se nacházejí hornaté Ardeny. Území se dá rozdělit na 3 oblasti: pobřežní nížiny, rovinu (plató) v centrální části Belgie, a na hornaté Ardeny na jihovýchodě země. Nížiny při pobřeží sestávají převážně z písečných dun a tzv. polderů. Nejvyšší bod Belgie v Ardenách je Signal de Botrange o výšce 694 metrů. Nejdelší a nejvýznamnější belgické řeky jsou Šelda a Máza. Klima je mírné oceánské, které charakterizují mírné zimy, nepříliš teplá léta a vysoký úhrn srážek po celý rok.

Demografie

V Belgii žije téměř 12 milionů obyvatel, hustota zalidnění je 384 obyv./km², což z ní činí 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy. Belgie je domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského a francouzského a malého německy mluvícího.

Historie

Centrální poloha Belgie od středověku znamenala, že tato oblast byla relativně prosperující a obchodně i politicky propojená se svými většími sousedy. Dnešní podoba země vznikla po belgické revoluci v roce 1830, kdy se oddělila od Spojeného království nizozemského, k němuž bylo po Vídeňském kongresu v roce 1815 připojeno jižní Nizozemsko (zahrnující většinu dnešní Belgie). Název zvolený pro nový stát je odvozen od latinského slova Belgium, které bylo použito v "galských válkách" Julia Caesara. Belgie byla také dějištěm bojů evropských mocností a vysloužila si přezdívku "bojiště Evropy", přičemž tuto pověst posílily ve 20. století obě světové války.

Belgie se podílela na průmyslové revoluci a v průběhu 20. století vlastnila řadu kolonií v Africe. V letech 1885-1908 se Svobodný stát Kongo, který byl v soukromém vlastnictví belgického krále Leopolda II., potýkal s rozsáhlými krutostmi a nemocemi; po protestech veřejnosti v Evropě Belgie toto území anektovala jako kolonii. Belgická koloniální říše získala nezávislost v letech 1960-1962.

Druhá polovina 20. století byla poznamenána rostoucím napětím mezi nizozemsky a francouzsky mluvícími občany, které bylo živeno jazykovými a kulturními rozdíly a nerovnoměrným hospodářským rozvojem Vlámska a Valonska. Tento přetrvávající antagonismus vedl k několika dalekosáhlým státním reformám, jejichž výsledkem byl přechod od unitárního k federálnímu uspořádání v letech 1970-1993. Navzdory reformám napětí přetrvává; země se potýká se silnými separatistickými náladami mezi Vlámy, s kontroverzními jazykovými zákony a s roztříštěnou politickou scénou, která po federálních volbách v roce 2010 vyústila v rekordních 589 dní bez sestavení vlády.

Belgie je vyspělou zemí s vyspělou vysokopříjmovou ekonomikou. V indexu lidského rozvoje zaujímá 12. místo na světě. Nezaměstnanost ve Valonsku je více než dvakrát vyšší než ve Vlámsku, které po druhé světové válce zažívalo rozmach. Belgie je jedním ze šesti zakládajících členů Evropské unie a její hlavní město Brusel je také de facto jejím hlavním městem. Belgie je také zakládajícím členem eurozóny, Severoatlantické aliance (NATO), OECD a Světové obchodní organizace, Beneluxu a schengenského prostoru. V Bruselu také sídlí řada významných mezinárodních organizací, například NATO.

Belgická revoluce 1830 na obraze Gustafa Wapperse

Ekonomika

Belgie je vysoce rozvinutý průmyslový stát s velkou koncentrací výroby a intenzivním zemědělstvím. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie a textil. Hlavními průmyslovými oblastmi jsou Brusel, Antverpy, Lutych a Gent.

Zemědělství je vysoce produktivní, živočišná produkce převažuje nad rostlinnou. Důležitý je chov prasat, skotu, drůbeže a ovcí, význam má i rybolov.

V Belgii je velmi rozvinutá síť železnic, dálnic, silnic a vodních cest. V Bruselu se taktéž nachází metro a významné mezinárodní letiště.

Jídla

Moules naturels

Sushi

Kaas/Fromage

Teplé vafle gaufres

Makronky macarons

Bonbony Les pralines belges

Brusel

Brusel (francouzsky Bruxelles, nizozemsky Brussel) je hlavní město Belgie a současně sídlem NATO a některých institucí Evropské unie („hlavní město Evropy“). Má téměř 200 000 obyvatel.

Historie Bruselu

Podle legendy založil osadu kolem roku 580 sv. Guegerich (St. Géry). Jméno města je snad odvozeno od názvu Brucsella či Broekzelle, což znamená ves v bažinách. Brusel se jako metropole nachází přímo uprostřed Belgického království. V 11. století se ves rozrostla v opevněné město. Čtrnácté a patnácté století představovala zlatý věk města jako obchodního centra Evropy.

Na konci 17. století byl Brusel dělostřelecky odstřelován Francouzi, což vedlo k velkému poškození města, následné obnově a rozsáhlé přestavbě. Zničena byla zhruba čtvrtina veškeré zástavby, včetně domů na náměstí Grand-Place.

V 19. století se Brusel jako metropole mladého belgického státu dynamicky rozvíjel. V závěru století se zde konaly časté výstavy, v té době došlo také k dramatickému rozvoji města, zakrytí řeky Senne a vybudování třídy Anspach, zavedení železnice aj.

Během obou světových válek byl Brusel ušetřen válečného ničení. V 2. polovině 20. století však docházelo často k necitlivým zásahům do historické zástavby („bruselizace“).

Panorama Bruselu

Manneken Pis

Hlavní turistické atrakce Bruselu

Náměstí Grand-Place (nizozemsky Grote Markt) je historickým jádrem města. Mnozí (mj. Victor Hugo) jej považují za jedno z nejpůvabnějších náměstí na světě. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou věží, na které je umístěna socha svatého Michaela, patrona Bruselu. Další významnou budovou je Maison du Roi / Broodhuis. Od roku 1998 je náměstí zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. 13. srpna 1695 byla většina domů, postavených ze dřeva, zničena střelbou z děl francouzského vojska pod vedením maršála vévody de Villeroy. Nepoškozena zůstala pouze věž radnice a několik kamenných zdí. V následujících letech byly cechovní domy na náměstí vybudovány znovu, tentokrát z kamene. Přestože průčelí každého domu je jiné, tvoří spolu architektonicky harmonický celek.

Manneken-Pis (soška čurajícího chlapečka) je symbolem Bruselu. Sochu vytvořil v 17. století sochař Jérôme Duquesnoy. Manneken Pis se může pochlubit 800 oblečky, které jsou umístěny v městském muzeu. První kroj byl věnován v roce 1698. V roce 1745 sochu Manneken Pis ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnili Francouzi. Poté, co se o tom dozvěděl král Ludvík XV., daroval Bruselu kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. V roce 1817 sošku zcizil a posléze zničil bývalý vězeň Antoine Lycas. Z jejích úlomků byl vytvořen model pro sošku, která zde stojí dnes. Od roku 1987 má svůj protějšek – čůrající holčičku – Jaenneke Pis. V&nbs;roce 1998 přibyla také socha čůrajícího psa – Zinneke Pis.

Katedrála sv. Michaela a sv. Guduly (fr. Cathédrale Saints-Michel-et-Gudule, niz. Sint-Michiels-en Sint-Goedelekathedraal) je středověká římskokatolická katedrála v belgickém Bruselu. Je zasvěcena sv. archandělu Michaelovi a svaté Gudule, patronům Bruselu, a je považována za jeden z nejlepších příkladů brabantské gotické architektury. Stavba kostela začala v 11. století a do 16. století byla z velké části dokončena, i když její interiér byl v následujících stoletích často upravován. Kostel dostal status katedrály v roce 1962 a od té doby byl konkatedrálou arcidiecéze Mechelen-Brusel spolu s katedrálou sv. Rumbolda v Mechelenu.

Radnice

Grote Markt – Museum van de Stad Brussel

Grote Markt

Onze-Lieve-Vrow van Goede Bijstandkerk

Onze-Lieve-Vrouw-ter-Kapellekerk

Pieter Bruegel de Oude plain

Grote Synagoge van Europa

Beurs

Justitiepaleis

Sint-Jacob-op-Koudenberg

Sint-Michiels-en-Goedelekathedraal

Interiér Katedrály sv. Michala a sv. Guduly

Vitráž v Katedrále sv. Michala a sv. Guduly

Sint-Michiels-en-Goedelekathedraal

Koninginnegalerij

Muziekinstrumentenmuseum "Old England"

Ruiterstandbeeld van Godfried van Bouillon

Radniční věž – pohled z Kunstbergu

Basiliek van het Heilig Hart

Europese Commissie

European Quarter Brussels

Sablon-Onze-Lieve-Vrouw-ter-Zavelkerk

Atomium

Atomium je stavba stojící v Bruselu, kterou navrhl inženýr André Waterkeyn ku příležitosti mezinárodní výstavy Expo 58. Znázorňuje model základní buňky krystalové mřížky železa zvětšený 165miliardkrát. Tato ocelová stavba dosahující výšky 102 metrů je dominantou plošiny Heysel, leží v městské části Laken. Stabilitu objektu zajišťují tři masivní sloupy, kterými je stavba ukotvena k zemi.

Stavba je tvořena devíti velkými koulemi o průměru 18 m uspořádanými do tvaru krychle o hraně 29 metrů. Koule jsou spojeny dvaceti chodbami o průměru 3 m. Diagonální chodby jsou 23 m dlouhé a mají průměr 3,30 m. Stavba je vysoká 102 m a váží 2400 tun.

Další turistické cíle Bruselu

Královský palác.
Parc du Cinquantenaire, který vznikl roku 1880 při příležitosti oslav padesátého výročí belgické nezávislosti. V parku se nachází vítězný oblouk Palais du Cinquantenaire a několik galerií a muzeí.
Bruselský park, nacházející se mezi Královským palácem a budovou belgického parlamentu.
Mini-Europe – park, ve kterém je vystaveno více než 300 zmenšených modelů významných evropských staveb.
Budovy Královského muzea krásných umění Belgie.
Hlavní městské domy v secesním slohu.
Skleníky Serres royales de Laeken v královské zahradě.
Muzeum komiksů, zřízené v secesní budově, projektované architektem Victorem Hortou. Ukazuje belgické komiksové hrdiny, jako jsou Kuifje, Suske, Wiske, Šmoulové a Tintin.

Atomium

Leuven

Lovaň (nizozemsky Leuven, francouzsky Louvain, německy Löwen, valonsky Lovin, česky dříve též Levna či Luváň) je belgické univerzitní město. Je správním centrem provincie Vlámský Brabant ve Vlámském regionu. Žije zde přibližně 101 tisíc obyvatel.

Lovaň je sídlo Katolické univerzity, nejstarší univerzity v Belgii, založené roku 1425. Kvůli sporům mezi vlámským a frankofonním obyvatelstvem byla univerzita roku 1968 rozdělena na vlámskou větev (Katholieke Universiteit Leuven, KUL), která zůstala v Lovani, a frankofonní větev (Université catholique de Louvain, UCL), která byla zřízena ve městě Louvain-la-Neuve, jež bylo založeno při té příležitosti v provincii Valonský Brabant.

Během obou světových válek město utrpělo výrazné škody, mimo jiné byla dvakrát zničena univerzitní knihovna. Při jejím požáru v první světové válce v červenci 1914 zde mezi 300 000 knihami a rukopisy shořel i nejstarší známý český překlad Bible, Bible leskovecko-drážďanská. Po válce knihovna prošla kompletní rekonstrukcí, která byla financována z amerického dobročinného fondu a německých válečných reparací. Během druhé světové války byla budova zničena požárem, a proto musela být opět podrobena rekonstrukci.

Důležité turistické cíle jsou radnice, postavená v letech 1439–1463 ve stylu brabantské pozdní gotiky, Velká bekináž (Groot Begijnhof) ze třináctého století, kostel sv. Petra (1425–1500) a kostel sv. Michala.

Kampus Katholieke Universiteit Leuven

Hotel The Fourth

Radnice

Hotel The Fourth

Oude Markt

Radnice

Sint-Pieterskerk

Sint-Jan-De-Doperkerk (Begijnhofkerk)

Mechelen

Mechelen (francouzsky Malines, německy Mecheln) je belgické město a správní centrum jednoho z arrondissementů provincie Antverpy ve Vlámském regionu. Žije zde přibližně 87 tisíc obyvatel. Mechelen se nachází v metropolitní oblasti známé jako vlámský diamant na půli cesty mezi Bruselem a Antverpami ve vzdálenosti asi 25 km od obou z nich. Leží na řece Dijle, a proto bývá označováno jako „Dijlestad“. Roku 1559 se Mechelen stal sídlem arcibiskupství a od roku 1962 sdílí tuto funkci s Bruselem.

Nádraží Mechelen

Věž Sint-Romboutskathedraal

Sint-Romboutskathedraal

Katedrála svatého Rumolda (Sint-Romboutskathedraal) byla postavena ve 13.–16. století ve stylu brabantské gotiky. Její věž má výšku 97 m (ačkoliv původní plány počítaly s výškou 167 m) a byla zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Má dvě zvonkohry, každou se 49 zvony.

Sint-Romboutskathedraal

Náměstí s radnicí v Mechelenu

Na náměstí Grote Markt se nachází radnice a četné historické domy. K budově radnice patří bývalá gotická tržnice se suknem (Lakenhal) a hláska (Belfort).

Mechelen

Radnice

Mechelen

Další památky Mechelenu

Sint-Janskerk (kostel sv. Jana)
Sint-Katelijnekerk (kostel sv. Kateřiny)
Klein Begijnhof a Groot Begijnhof (Malý a Velký dvůr bekyní)

Sint-Janskerk

Sint-Katelijnekerk

Begijnhofkerk Sint-Alexius en Katharina

Antverpy

Antverpy (nizozemsky Antwerpen, francouzsky Anvers) jsou největším belgickým městem (bez aglomerace). Leží převážně na pravém břehu řeky Šeldy na západním okraji centrální části historického Brabantského vévodství. Žije zde přes půl milionu obyvatel. Zdejší přístav patří k největším v Evropě.

Město si během doby své existence vysloužilo dvě přezdívky: „Rubensovo město“ se mu říká proto, že tu žil vlámský malíř Peter Paul Rubens, pojmenování „Jeruzalém západu“ si město vysloužilo díky židům, kteří zde tvoří od 16. století velkou komunitu. Antverpy jsou také vojenským městem. I když původní hradby byly zbořeny a nahradily je bulváry a parky, ve městě zůstalo několik menších tvrzí a pevností. Antverpy se za druhé světové války staly cílem německých raket V-2, které město velmi poničily. Antverpy jsou známy především jako jedno z největších světových center zpracování diamantů. Zpracování surových diamantů či obchodem s nimi na zdejší burze se zabývá více než 1600 firem.

Klenotnictví

Socha Braba, bájného zakladatele Antverp

Katedrála a socha Rubense

Onze-Lieve-Vrouwekathedraal

Interiér katedrály

Radnice

Grote Markt

Boerentoren s King Kongem

Het Steen

Vlaamse Opera

Antwerpen-Centraal station

Důležité turistické cíle Antverp

Katedrála Panny Marie

Dominantou města je gotická katedrála antverpské diecéze, zasvěcená Panně Marii, která byla dostavěná roku 1523. Její stavba trvala 269 let. Katedrála měří na délku 117 m, na šířku 65 m a náleží k ní 7 lodí a 14 kaplí. Stavba má jen jednu dokončenou věž o výšce 123 m. Hlavní klenba je podepřena 125 nosnými sloupy. Katedrála má zvonkohru se 49 zvony. Uvnitř jsou čtyři velké obrazy vlámského malíře Rubense a řada děl jiných mistrů.

Tržiště Grote Markt

Severozápadně od katedrály se nalézá bývalé hlavní tržiště Grote Markt se 67 m dlouhou renesanční radnicí a cechovní domy ze 16. a 17. století s bohatou sochařskou výzdobou. Jižně od katedrály se nachází Groenplaats (Zelené náměstí), kterému dominuje socha Rubense v nadživotní velikosti.

Mrakodrap Boerentoren

Boerentoren, původním názvem Torengebouw, v současnosti KBC Tower, je jeden z prvních evropských mrakodrapů. Postaven byl v letech 1929 až 1932 a původně měřil 87,5 metru (v současnosti je to, díky přístavbě z roku 1976, 95,8 metru). Dosud je nejvyšší obývanou budovou ve městě a druhým nejvyšším objektem vůbec (po věži Katedrály Panny Marie). Do roku 1960 byl nejvyšší budovou v celé Belgii. Byl postaven ve stylu art deco a jeho architektem byl Jan Van Hoenacker.

Hrad Het Steen

Hrad Het Steen je jedna z nejstarších staveb v Antverpách. Postaven z kamene již v 9. stol. Roku 1303 začala být pevnost využívána jako vězení. Roku 1520 byla z velké části přestavěna. Roku 1890 se stala muzeem archeologie a v roku 1952 přidáno muzeum námořní historie.

Nádraží Antwerpen-Centraal

Antwerpen-Centraal je hlavní železniční stanice v belgickém městě Antverpy. Nádražní budova patří mezi nejvýznamnější a nejkrásnější v Evropě. Stavba nádraží probíhala v letech 1895–1905. Budovu navrhl belgický architekt Louis Delacenserie v eklektickém stylu, který kombinuje prvky neorenesance a baroka. V letech 1998–2007 prošlo nádraží rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Byly přidány nové podzemní úrovně a koleje, čímž se z původní konečné stanice stala stanice průjezdná. V současnosti má čtyři úrovně a celkem 14 kolejí.

Gent

Gent (nizozemsky a německy Gent, francouzsky Gand) je město v Belgii. Leží na soutoku Šeldy a Leie přibližně 55 km západně od Bruselu a je správním centrem vlámské provincie Východní Flandry. Žije zde přibližně 273 tisíc obyvatel.

Ve středověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než Paříž a větší než například Londýn. Dnes je Gent univerzitním a přístavním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km² a díky kanálu má spojení s mořem.

De Post

Sint-Niclaaskerk

Sint-Baafskathedraal

Gentský oltář

Gentský oltář je složený tabulový oltář, který byl vyroben na objednávku Jose Vijdta pro jeho rodinnou kapli Jana Bohoslovce v katedrále sv. Bavona. Na oltáři byl nalezen nápis, který uvádí, že práce na něm započal Hubert van Eyck, «maior quo nemo repertus (největší ze všech)», a zakončil je jeho bratr Jan, «arte secundus (druhý v umění)», roku 1432. Dodnes není jasné, který z obou bratrů přispěl ke vzniku díla více. Podle uvedeného nápisu se má za to, že Hubert dílo započal a Jan jej dokončil. 6. května roku 1432 byl oltář vysvěcen. Oltář sestává z 12 panelů ve dvou řadách, osm z nich je malováno po obou stranách. Na nich je vyobrazeno 258 lidských postav. Výška oltáře ve střední části je 3,5 m, jeho šířka v rozloženém stavu 5 m. Hlavním tématem díla je vykoupení lidstva Kristovou obětí.

Gentský oltář – Hubert a Jan van Eyckové

Lakenhalle

Gent

De Post

Radnice

Leie

Vrijdagmarkt

Gent

Gravensteen

Bruggy

Bruggy (nizozemsky Brugge, francouzsky Bruges) se nacházejí na severozápadě Belgie přibližně 90 km od Bruselu. Jsou správním a historickým centrem provincie Západní Flandry. Žije zde přibližně 119 tisíc obyvatel. Bruggy bývají často označovány jako „Benátky severu“, jelikož jsou protkány sítí kanálů, tvořených řekou Reie.

Důležité pamětihodnosti Brug

Katedrála svatého Salvátora

Katedrála svatého Salvátora (Sint-Salvatorskathedraal) je nejstarší farní kostel v Bruggách, postavený v letech 12.–15. století. V katedrále se nachází řada uměleckých pokladů, včetně středověkých náhrobků, tapisérií z 18. století, vlámských maleb a pokladnice.

Kostel Panny Marie

Turisticky nejatraktivnější je kostel Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk), postavený z větší části ve 13. století. Má cihlovou věž, vysokou 122 m, která je druhou nejvyšší kostelní věží v Belgii (po věži katedrály Panny Marie v Antverpách, která je vyšší o 1 metr) a zároveň zřejmě nejvyšší cihlovou stavbou v Evropě. V tomto kostele je umístěna cenná Michelangelova socha Madony s dítětem.

Radnice

Mezi nejvýznamnější stavby patří monumentální pískovcová městská radnice Stadhuis, jedna z nejpamátnějších a nejzachovalejších radnic v zemi, dokončená stavitelem stavitel Janem Roegiersem v roce 1421. Pozdně gotická budova byla v průběhu 16. a 17. století několikrát rozšířena jižním směrem, se později stala inspirací nejen pro podobu obdobných staveb v Bruselu, Gentu nebo Leuvenu, ale i pro některé městské paláce. Jednotlivé pilíře mezi okny jsou vlastně nosiči skulptur historických postav pod zdobnými baldachýny, které byly ve své historii několikrát obnoveny.

Bazilika svaté Krve

Bazilika svaté Krve (nizozemsky Basiliek van het Heilig Bloed nebo Heilig-Bloedbasiliek) je římskokatolický poutní chrám v Bruggách. Dvojitý kostel se skládá z románské dolní kaple sv. Basila a gotizované horní kaple sv. Krve. V ní je uložena jedna z nejdůležitějších relikvií Evropy - ampule s krví Kristovou. Od roku 1923 je chrám basilikou minor.

Muzea

Groeningse Museum - vystavena díla vlámských umělců od 15. století po současnost, mezi autory vystavovaných děl patří Jan van Eyck, Hans van Memling, Gerard David, Rogier van der Weyden a Hieronymus Bosch.
Muzeum Hanse Memlinga zřízené ve špitálu sv. Jana (Sint-Janshospitaal).
Muzeum bylo vytvořeno v Begijnhofu (Dvoře bekyní), který pochází z roku 1245. Jeden domek ze 17. stol. a kostel jsou přístupné.

Bruggy

Begijnhof

Begijnhofkerk Sint-Elisabeth

Sint-Janshospitaal – pohled z Mariabrug

Sint-Janshospitaal

Sint-Salvatorskathedraal

Onze-Lieve-Vrouwekerk

Sint-Janshospitaal

Markt – Provinciaal Hof

Markt – De Beurze

Radnice

Belfort van Bruge

Onze-Lieve-Vrouwekerk – Michelangelova Madona s dítětem

Burg

Basilique du Saint-Sang

Engels Klooster Onze Lieve Vrouw van Nazareth

Sint-Walburgakerk

Bruggy

Bonne-Chièremolen

Oostende

Ostende (nizozemsky Oostende) je lázeňské a přístavní město v belgické provincii Západní Flandry ve Vlámském regionu. Je největším městem belgického pobřeží a leží přibližně v jeho středu 35 km od hranic s Nizozemskem a 30 km od hranic s Francií. Žije zde přibližně 72 tisíc obyvatel.

Historie

Ostende byla původně vesnice na ostrově Testerep blízko vlámského pobřeží. Její název vznikl složením nizozemských slov oost (česky „východ“) a ende (stará podoba slova einde, česky „konec“) a odráží skutečnost, že se vesnice nacházela zcela na východě ostrova.

Historie

Původně vesnice na ostrově Testerep blízko vlámského pobřeží získala roku 1265 status města, a tedy i možnost postavit tržnici a pořádat trhy. Hlavním zdrojem příjmů obyvatel Ostende byl rybolov. Pobřeží Severního moře však bylo vždy poměrně nestabilní, a tak roku 1395 bylo rozhodnuto o rozšíření a ochraně velikými hrázemi a ve větší vzdálenosti od moře. Strategická poloha na pobřeží Severního moře přinášela Ostende coby přístavnímu městu řadu výhod, ale byla rovněž příčinou problémů. Město často obsazovaly a ničily nepřátelské armády. Po období nepokojů poněkud vzrostl význam přístavu v Ostende. Jedním z důvodů byl úpadek Antverp poté, co Nizozemci uzavřeli Šeldu a Antverpy přišly o přístup k moři. Jižní Nizozemí (dnešní Belgie) bylo tehdy součástí Rakouska a rakouský císař Karel VI. udělil městu monopol na obchod s Afrikou a Dálným východem. Přístav v Ostende se dál rozvíjel díky vylepšení doku a kvalitnějšímu dopravnímu spojení s vnitrozemím. Prestiž města stoupla i díky přízni belgických králů Leopolda I. a Leopolda II., kteří v něm s oblibou trávili dovolenou.

Sint-Petrus-en-Pauluskerk

Nádraží Oostende

Zeeliedenmonument

Oostende

Racek středomořský Larus michahellis - mladý jedinec

Závěr

Poznání Belgie je pro Středoevropana velmi zajímavé a inspirující. Ve srovnání s bezvadně fungujícím a čistým Nizozemskem je Belgie přeci jen zemí, která přejala od svých jižních francouzských sousedů dovednost užívat si života (savoir vivre). Bohémskému dojmu přispívá multikulturní společnost, ve které však zůstávají citelně zachovány vlámské i valonské tradice. I přes určitou lehkovážnost služby turistům fungují perfektně, poznání nádherných měst zjednodušila hustá síť železnic se spolehlivými a rychlými spoji. Necelý týden byl velkou hostinou pro všechny smysly i náporem na pohybový a trávicí aparát.

Literatura

Hesla ve Wikipedii
Indra B. Belgie Lucembursko. 1. vyd. Nakladatelství freytag & berndt, Praha 2007. pp. 192